ABBÉ BRÉMOND ENSAMBLE "Kocourovy sny o Coney Islandu" (2004)

Poetický avantgardný súbor. Moje CD je ale nejako poškodené a nešlo z neho dostať muziku, tak som dal odkaz na bandcamp kde je ten album celý. Dávam sem aspoň pôvodný obal.






http://recordingsontheroad.bandcamp.com/album/the-cats-dreams-about-coney-island-kocourovy-sny-o-coney-islandu






Abbé Brémond Ensemble, soubor pro novou poezii, založil Ká v podletí roku 2003 a navázal jím na své početné lyrické a prostorové performance, které v květnu téhož roku vyvrcholily „nultým“ představením tehdy zatím předpokládaného souboru. Abbe Bremond Ensemble Ká spolupracoval např. s Mařkym Štědrou, Janem Janovským, Macho a Feris, Romanem Kollinerem, SdCh, bratry Romanem a Richardem Plischke, Jerzym Stanisławem Baczonyim a řadou dalších. Soubor se ve své úvodní fázi zaměřil především na performance básnické skladby Vítězslava Nezvala Edison a Signál času na konečné tramvaje Malovanka v pražském Břevnově, následovalo zpracování dramatu Samson Agonistes od Johna Miltona v Dantově Pekle, kdy umělá jeskyně s torzem sochy vytvořila malé jeviště splývající s hledištěm. Lyrické čtení z barokního kancionálu Felixe Kadlinského Zdoroslavíček v kostele v Čestlicích v roce 2003, recitace básní českých básníků dvacátého století o Adventu a Vánocích r. 2004, první album elektroakustické hudby Kocourovy sny o Coney Inslandu, improvizace knihy Tove Janssonové Bildhuggarens dotter (Dcera sochaře), písňové album Les jours, r. 2005 proběhla v Kaštanu první zvuková performance z diptychu Play Váchal, dlouho připravované album L/A interpretující knihu O malé Aničce od Inger Sandbergové, triptych rozsáhlých elektroakustických kompozic v duchu landscape ambientu - album Vlci inspirované románem Čingize Ajtmatova Popraviště. Během plodného roku 2005 vznikla čtyři další alba výhradě s hudbou od Ká: Viděl jsem Paříž - dvě delší kompozice stylizované jako zvukové záznamy prostředí pařížského přístavu, Svatební opera ve vile Turbová - tématem je imaginární svatba, Země lidí - inspirováno románem Antoina de Saint-Exupéry, a Poklidné klima - zhudebněné básně v próze Víta Obrtela.



Kocourovy sny o Coney Islandu jsou první album Abbé Brémond Ensemble. Po jeho první soukromé edici vyšlo i oficiálně u labelu Ears and Wind Records.)
Zvuková koláž spojující čtené pasáže z jazzového románu Emily Neville Tak je to, kocoure (It’s Like This, Cat) z roku 1963 s elektroakustickými kompozicemi, které složil čtyřicet let po jeho prvním vydání (léto-podzim 2003) Ká. Jeho původním úmyslem bylo knihu zvukově ilustrovat (vytvořit k ní jakýsi soundtrack, jednu rozsáhlou, členitou skladbu), nakonec se však rozhodl pro přístupnější fúzi věrohodně reprodukovaného textu se samostatnými skladbami, a dvojmo tak portrétovat New York beatníků, toulavých kocourů a hledačů krásy.
Vokální složka koláže vychází z poetiky přeřeknutí, jíž lze vhodně zdůraznit vyprávěcí povahu epiky. Nese s sebou působivější expresivitu, odkazuje k spontánnímu, nepřipravenému projevu a cíleně polarizuje psaný – bezchybný – text. Mezi něj a sebe vpouští otázku nadčasového a časového, trvalého a pomíjivého, záměrného a nezáměrného. Jejich komplikované rozlišení v kontextu umělecké tvorby je tak ještě více znejistěno.


------------------------------------

Avant/poetry/spoken world/electro-acoustic from Czech.


Cat's Dreams About Coney Island
Hommage to Emily Neville

(Cat's Dreams About Coney Island is the first album by Abbé Brémond Ensemble.)
Sound collage integrating read passages from the jazz novel "It's Like This, Cat" by Emily Neville from 1963 with electroacoustic compositions composed by Ká in summer and autumn 2003 (forty years after publishing the book). Ká primaly meant to illustrate the novel by large soundscape (to make a soundtrack for it) but finally decided for more accessible fusion of text in reliable vocal reproduction with individual compositions, and to portrait New York of beatniks, runaway cats and finders of beauty twice.
Vocal part of collage is based on the poetics of slip. It's a way to accent narrative character of epic literature. Such an interpretation is characterized by more suggestive expresivity and it refers to spontaneous, unprepared discourse and polarize the perfect written text. The question of timeless and temporal, stable and passing, deliberate and unintended enters between them. Complicated distinction between these dichotomies in the context of art is made more dubious.


Mišo